čtvrtek 28. listopadu 2013

Kuchyňka a koupelna ve vánočním kabátku

Krásný i když mrazivý den Vám všem,
Dnes přicházím s pár fotečkama z naší vyladěné kuchyňky a koupelny,  je pravda, že ještě proběhnou nějaké drobné úpravy a sem tamněco přibude, ale i tak už mám radost, že nejkrásnější období roku už přichází po malých krůčccích i k nám domů.
Omluvte prosím kvalitu fotek, víc z toho mobilu nevymáčknu :)

Koupelnička začíná také vypadat trošku vánočně, zrcadlo jsem si dělala sama (teda natírala a patinovala)
                                            v detailu ♥♥♥

Svítím svíčkami opravdu všude kde se dá :)
Naše koupelnička, zatím není nijak vyladěná, čekájí ji nějaké úpravy, ale asi až na jaře.

                       Tady asi nic vánočního nevymyslím :)

A kuchyňka ta už je vážně vánoční, jen mne mrzí že místo svítící hvězdičky mám na všech fotkách jen svítící"flek"  ve skutečńosti vypadá vážně nádherně.
                          Ani v detailu není poznat


večer je to tu nádherné, miluji světýlkování


Na Vánoce bude stůl jiný, prozatím takto, ale podsedáčky už mám a ty zůstanou
Ale největší radost mám, když je hotovo a uklizeno:) což s holkama je někdy dost těžké uklizeno bývá od večera do rána, když holky spinkaj:D

Kuchyňka už je docela hezká a útulná, i když zdi jsou ještě prázdné, i tak se mi tu líbí, ta vánoční výzdoba to tu zútulnila.
Mějte se krásně a užívejte předadventní čas i jeho kreativní přípravy:)
♥♥♥ Věše Martina♥♥♥


středa 27. listopadu 2013

Mé tvoření do vánoční výměny

Krásný den,
dnes se již mohu pochlubit svým tvořením do vánoční výměny u Ajky, Ajčina ruka mi vylosovala Dášu (Daglarka), která tou dobou ještě neměla svůj blog a tak jsme si napsali pár řádků meilem , a měla jsem velké štěstí. dáša nemá rada modernu a extravanagci takže jsem měla ulehčenou práci, protože je pro mne složité tvořit věci, které nemusím já, prostě mi nepřichází nápady a nejde mi tak práce od ruky. Takže  jsem nemusela ani moc přemýšlet a prostě se pustila do tvoření.  Od Dáši vím, že se dárky líbily, z toho mám nesmírnou radost.
Vytvořila jsem věneček, obtočený saténovou stuhou, z části jsem vypychovala červeným a bílým saténem a červenou organzou doplnila jsem jej o třpitivou hvězdičku a tři malé vločky které jsem vytvořila vypychovátkem ( to jsem vám fotila někdy v září), a vločky jsem nalepila na naaranžovaný kousek stuhy, který jsem se snažila hezky naakroutit a také jsem ho vypychovala do věnečku.
 Celý můj dárek věneček, háčkovaný stromek,  háčkované vločky a hvězdičky, šité srdíčko a sada sádrových ozdob


Detail stromečku, srdíčka a sádrových ozdob, jsou tam 4 andílci, kruh, srdce, stromek, hvězda, zvonek a měsíc.


Věneček z blízka


A nakonec 4 vločky a hvězdičky.
Mám velkou radost, že jsem vzhledem ke všem mým "komplikacím" posledního měsíce , zvládla vše zhotovit a odeslat do začátku adventu. Tak jsem si to sama přikázala a povedlo se. 
 Já si na svůj dáreček z výměny budu asi muset ještě počkat, I přesto, že Věrka balíček posílala v pondělí, dnes jsem poctivě a zvědavě čekala pošťáka, nic se nedělo. A myslím, že se už ani dít nebude, vzhledem k tomu kolik je hodin. No uvidíme. Třeba se svého překvapení dočkám ještě dnes.  
Všem přeji krásné předadventní období, holky tvořte, zdobte a radujte se.  Já to tak miluju tohle zdobení a chystání. 
♥♥♥Martina♥♥♥

pondělí 25. listopadu 2013

Kuchyňské okénko již ve Vánočním kabátku

Mé milé,
na úvod mého příspěvku vám všem chci poděkovat za vaši podporu, kterou jsme mi věnovali v mých předchozích příspěvcích, dnes toho moc nenapíšu, jdu se jen pochlubit pár fotečkami.
Tak jsem se nějak neudržela a asi proto abych zapoměla na své trápení a určitě i proto abych si naše první Vánoce v našem vlastním domově užila co nejvíce, jsem se pustila do výzdoby, první byl holčiček pokojík, (ten jsem z technických důvodů nevyfotila :D,) pokoj je stále takový nehezký neútulný na okně visí opravdu nehezká záclona, na ní šíleně blikají barevná vánoční světýlka (dle přání mých dcer :) ) a uprostřed záclony vysí jedna sisalová hvězda, tohle bych vám sem opravdu nedala. Zato kuchyňka ta se mi moc líbí, a budeme pokračovat. Ale postupně.
Dnes je to o kuchyňském okénku a možná již zítra se budu moci pochlubit fotečkami, dárečků, které jsem posílala Dáše ve vánoční výměně. Jen čekám na echo, že dárečky jsou už v dobrých rukách své majitelky, kteoru doufám potěší.
 Pro dnešek to ode mne bude vše. Teď už jen ve fotografiích.
Jen prosím omluvte kvalitu fotek (jak víte fotím mobilem) .
dnešní šití

detail

Trochu vánočně ještě budou změny tohle jen tak pro zatím:)

kužel ještě musím dozdobit, když jsem ho začala bouchla mi v ruce tavička a tak je zatím jen takhle


svítím o sto šest, snad mi na vánoce ještě zbudou svíčky:)

a jeden rychlosvícínek (zavařovačka,  místo krajky stará záclona  a nahoře jen místo stužky červená příze
Pro dnešek se loučím, už se nemohu dočkat  dalšího tvoření a zdobení
 ♥♥♥ Martina ♥♥♥


čtvrtek 21. listopadu 2013

Děkuji

Milá děvčata,
dnes jsem zvládla téměř vše, co jsem měla v plánu, i když mi bylo dnes zase chvilku zle, přešlo to brzy a já si řekla, že na to nebudu myslet, a pustila se do práce, u nás doma to konečně začíná vypadat jako doma:) a ne jako v bordelu. Tak jsem si říkala, že vás tu dnes pozdravím a aspoň sdělím co je nového .
Tak hezky popořádku, s mou nemocí zatím nic nového není, příští týden mě čeká další doktor a možná ne jen jeden, budu k vám upřímná, některé z vás zdá se, jsem dost vyděsila, tak vám napíšu jak to se mnou tedy je.
Od malička mám potíže s omdléváním, a moje bývalá paní doktorka nic moc neřešila, poslala mě na pár vyšetření, která dopadla dobře a jediné co mi řekla, je, že musím snídat, dostatečně pít a po ránu  nebo vlastně kdykoliv nevstávat prudce z postele(což mi v noci moc nedochází- když mne probudí pláč naší Lucinky, která stále ještě nedokáže spát celou noc ve své postýlce a pláčem se probudí, že chce ke nám, leknu se a jediné co mě napadá je jak dlouho, už tam chudinka pláče, tak vylítnu k ní abych ji rychle utěšila a vzala k nám- v tu chvílu kdy jsem takto probuzena z hlubokého spánku si vážně neuvědomím, že nesmím vyskočit a téměř bežet, ale že musím pomalu vstát) a ráno si dát pořádné kafe, toť vše, ovšem teď jsem jinde. Po stěhování, jak víte jsem zkolabovala hned první noc, a po víkendu urgentně začala shánět lékaře, který mě přijme pod svá "křídla" a sehnala.  Pan doktor je milý příjemný postarší pán, který to má ovšem v hlavě srovnané , má o pacienta zájem  a starost nejen o mne ale i mé děti, tím mne překvapil a také si získal mou přízeň. Jelikož u mého kolapsu, byla chuděrka moje malá dceruška  a já Doktorovi popisovala co se dělo, on se nezajímal jen o mé potíže, ale i o dceru, zda si neponese z takového hrůzného zážitku následky. Měla jsem radost, nikdy se nikdo nezajímal o mě natož o mé dítě.. a mé dítě- děti, jsou pro mne víc než jsem já sama- jsou pro mne vším, takže bylo jasno, nechci vám vyprávět celý příběh, protože některé části z něj nejsou zrovna publikovatelné, lépe řečeno jsou nechutné a většina si domyslí, no, nicméně po pár dnech mi dcerka, která nemohla zapomenout položila děsivou otázku, - tu vynechám, vzbudila tím ve mne pocit nejistoty a hrozného strachu, šoku, či co já vím co všechno se u mne seběhlo v ten moment, nicméně jsem panu doktorovi tlumočila, co moje malá viděla a výsledkem po spoustě dalších otázek je podezření na Epilepsii... Tak a je to venku, tohle mi teď leží na srdci, já vím, já vím, není to smrtelná nemoc, možná se nechá i vyléčit, ale, ty ,myšlenkové pochody nezastavím, ... mám strach, že se to stane zase, že to bude horší, mám strach, že se to stane v době, kdy můj muž bude v práci a nebude mi nablízku, nebude tu nikdo kdo se dokáže pohotově zachovat a pomoci mi, je to strašný pocit.. mám obavy, že se mi zase jednou dcerka probudí, že potřebuje, na záchod, nebo pít, já ... v noci nevím, rozespalá, že musím po probuzení ležet 10 minut v posteli a pomalu vstávat... prostě vylítnu.. a to nesmím.. má strach že se to stane, může se stát  teď mi promiňte, že mi zapadne jazyk, a víte co, když se něco stane mě, .. jo je to hrozné .. ale jsem jen člověk, i když mladý ale člověk... prostě se stane, ale já nemám strach o  sebe, já mám strach že to mé dítě uvidí, bude doma samo se mnou a ono mi nedokáže pomoci, co tak může vědět o první pomoci 5 ti leté dítě? Záchranku nezavolá, první pomoc dát neumí, ani nemyslím, že by bylo dobré jí to vysvětlovat, jen bych jí vyděsila, a mě tu zapadne jazyk a bude se mnou konec a co ona,... ona tu jako bude sama? do rána, s mámou která tu bude ale už se na ní nepodívá a ona bude čekat jestli se probudím, a jestli už přijde táta? Promiňte, nemyslete si, že jsem paranoidní...nechci myslet na nejhorší, ale co si budu nalhávat, stát se to může, moje máma takhle svého otce jednou našla ...jenže... byla dospělá a věděla si rady a zachránila mu život, mě by tu nikdo nepomohl, ale co já.. já už bych o tom nevěděla, ale Nelinka, co ona? jo je to hrůzostrašné až neuvěřitelné,ale bohužel né nemožné. Já jen chci vědět že když se to stane, tak tu bude můj muž a né má maličká dcerka, dodnes kolem mne chodí po špičkách a má strach, pořád chodí a ptá se mne zda mi není špatně, dnes mi bylo, byli jsme v obchodě, já a moje dvě malé, a přicházelo to na mě, naštěstí to přešlo, když jsme dorazily domů řekla jsem si, že nebudu myslet na epilepsii ani záchvaty dokud nebude jisté že jí mám, ale taky si říkám co když to není epi, ale něco horšího, poslední dny je to horší a horší, dělá se mi zle pomalu každý druhý den, no tak zkusím na to nemyslet a snad to dobře dopadne,
A tak jsem se pustila do práce, uvařila a vzala celý byt pěkně z gruntu, věci už mají své místo, teda velká část věci, některé na své místo čekají a některé ještě čekají u mámy(4 krabice:) ale co jsem mohla jsem uklidila roztřídila, uklidila a umyla, no prostě jsem šůrovala jako ďas abych to vyhnala z hlavy, a když bylo hotovo už už jsem uvažovala o kafíčku, když v tom jsem si uvědomila že Vánoce se proklatě blíží a já nemám dokončené dárečky do výměny. A tak jsme je dokončila a balíček zítra putuje k Dáše , pak jsem si začala jen tak  zlehka načrtávat jak ušiju záclonku do kuchyňky na Vánoce- mám zatím 4 varianty, buď vyberu jednu z nich, nebo třeba vymyslím, ještě jinou, příští týden se chystám ji ušít a to hned zkraje týdne. Příští týden v pátek jedu k mámě, holky vzít na "výlet" a nastříhat větvičky na adventní věnec, stromeček a pustíme se do výzdoby, a od neděle za týden zapalíme první svíčku na věnci, to je pro mne všeobecně takové období, kdy začínám "šílet", s úklidem, nákupy, pečením, zdobením, a vším tím chystáním, abych to měla vše krásné a u štědrovečerní večeře si mohla unaveně sednout, otřít hřbetem ruky své vyjímečně nalíčené upocené čelo a v duchu si řekla" proč jsi zase tak lítala, vždyť se za hodinu rozbalí dárky, a bude po všem, pár návštěv a stejně se chceš válet u pohádek"- což mimochodem poslední roky nedělám. Nu což, letos budeme ve svém, poprvé nebudu řešit nedostatek plotýnek na smažení toho všeho co máme rádi ( u nás je to složité- zatím co mě stačí řízek, holky rádi klobásu a řízek a můj milovaný ten musí mít řízek, klobásu a ještě kapříka,  a samozřejmě polévku, ) takže smažím, vařím jako vzteklá :) no a pak ještě ty chlebíčky na "večer k televizi" :) jo holky, já rok co rok říkám, že se příští rok ovládnu a šílet nebudu, ale jak se blíží advent, tak to na mě vždy tak začíná lézt a neumím už to  jinak, já to dělám ráda, ale taky bych si s chutí jeden rok oddychla u pohádek, a celé vánoce se jen a jen válela. Bez háčku, bez práce, bez myšlenek co bych tak mohla asi nového vytvořit, ušít uháčkovat ... :) neumím moc odpočívat v klidu, ale když to na mě přijde, tak se mi pak dlooouho do ničeho nechce.
 Tak to jsem se rozepsala, já se omlouvám, ale potřebovala jsem se asi z toho všeho vypsat. Děkuji tomu kdo byl ochoten dorolovat až sem a přečíst si mé duševní projevy. Děkuji pokud mi necháte komentář, mám vás ráda, a vaše slova mne těší, foťák v mobilu fotí celkem slušně a tak si myslím , že ta blogová pauza asi nebude tak dlouhá, brzy určitě vložím nějakou fotečku.
 ♥♥♥ Vaše Martina

středa 20. listopadu 2013

Blogová pauzička :)

Mé drahé virtuální přítelkyně,
přicházím k vám jen s docela maličkým příspěvkem, má maličká Lucinka před pár dny odeslala náš foťák na věčné časy : ( , takže si dávám  na blogu s vkládáním příspěvků pauzu, nevím jak krátká či dlouhá bude, mám bohužel i jiné starosti, které jsou momentálně pro mne důležitější než foťák a jelikož se jedná o mé zdraví, tak ač nerada, ale i důležitější, než blogování, čas od času sem samozřejmě juknu, ale nevím, kolik sil budu mít na navštěvování vašich blogů, jedna má milá dušička mi nedávno velmi pomohla s mým trápením a dodala mi chuť do žvota a víru v to, že mé tvoření se líbí a může dělat radost.. Andrejko děkuji ti za vše,  jsi báječná a já si tě moc vážím, dodala si mému životu zase úsměv a mě sebedůvěru, snažím se vidět svět v lepším světle, bohužel někdy nastanou okamžiky kdy člověk víru v cokoliv hezké a dobré ztratí i když se snaží  myslet pozitivně, já ji bohužel teď trochu ztratila, mám strach, bojím se co se mnou bude, a bojím se i o své milované dcery, a svého drahého muže.... bohužel někdy se tak stane, že vám stačí jedna věta u lékaře a ač není ještě nic dané, už jen ta představa, obavy , čekání, další a další vyšetření a další lékaři, to jednoho prostě smete. Snažím se věřit, že se slova doktora nepotvrdí... promiňte dnes nemám více slov.
Dejte mi čas, snad se brzy vrátím ve vší síle chuti úsměvu a snad i s fotečkami.
ráda bych ještě poděkovala všem co mě navštěvují, všem co si udělali maličkou chvilinku času na napsání několika krásných slov k mému tvoření, moc si vás vážím.
A ještě důležitá info k vánoční výměně,
Dáši, neboj se dárečky budou, už mám téměř hotovo,
a ajko, omlouvám se ale bohužel nebudu asi moci poslat fotečky do tvé galerie, snad, mi promineš. Opravdu nevím. zkusím alespoň foto mobile, ale nebude to nic moc.
Mějte se krásně a všem hodně štěstí a ZDRAVÍ.
Martina

sobota 9. listopadu 2013

Mám malý stan....

Tak dnes už jen pár foteček, tohle dnes potěšilo dušičky mých malých princezen, , trochu ostuda, v deset hodin mě dnes budí dcerky  :) mamí, mamí, někdo zvoní:) , koukám, kdo to tak brzy v sobotu ráno může být, manžel v práci, pomalu otevírám oči a vylézám z mého provizorního pelíšku, jdu do kuchyně kouknu letmo na budík, cože? 10 hodin, juknu z okna a tam česká pošta, pane jo letím k domovnímu telefonua ochrápaným hlasem se představuji, milá paní poštěčka, mě zdraví a oznamuje mi že nám veze balíček, . Super tady vozí balíky i v sobotu. Báječné, až na to, kolik je a já jsem v noční košily, rychlůe hlásím že jsem okamžitě dole a marně pátrám kde mám něco rychle na sebe: Oblékám se popadnu klíče a letím převzít překvapení pro holky:)
 No všichni jsme ještě v pyžamu:)
holky měli neskutečnou radost, ještě jsem ani nesundala bundu a už stavím stan:)



Radost mých dětí je pro mne stejně nejvíc ♥♥♥


.... mě na nohy táhne, snad ze všech stran :)

a kobereček z ♥ ikea ♥

Krásný den

 

Adventní ladění

Krásné dopoledne přeji,
Tak děvčata, ručka pomalu přestává bolet a až se můj milovaný muž vrátí z práce tak se to u nás začne trochu hýbat, takže oproti včerejšímu dni mám neskutečně dobrou náladu, dočasně budeme mít v obýváku naší starou postel, než bude rozkládací sedačka, kterou jsme si vybrali v Ikee, já chtěla původně Ektorpku- nejoblíbenější sedačku současnosti, ale nakonec bude jiná, byli jsme na kukačku v ikee, kde jsme pořídili pár"nezbytností" :)  hrací kobereček pro holčiny do poojíku, mou vytouženou lucerničku v červené barvě, ještě bych chtěla černou a bílou, ale neměla jsem štěstí, ty už byli vyprodané, tak snad příště. pak jsme koupily stupínek pro holčiny aby si dosáhli k umyvadlu a polštářky na které také přijde řada. No ono v Ikee maj vůbec tolik věcí které bych tak nuuuuutně potřebovala. nojo ale to bych t am musela jet bez dětí a bez manžela, :) Můj muž je zlatej, a už dokonce našel i jakési pochopení pro mé tvořené, ale holt na nákupy dekorací je asi lépe vyrazit s kamarádkou než s manželem. Ale neva, však to nemusím a ani nemůžu koupit vše najednou. tak a teď už dost braptání a k mému příspěvku :)
V předchozím článku jste mohli vidět základ pro můj adventní věnec na dveře, měla jsem s ním ještě plán. Trochu se mi to vymklo z rukou ale já jsem spokojená více než s tou představou, Zatím jsem jej použila jen na focení a ještě  na chvilinku ho uklidím, abych z něj v tom vánočním čase měla radost a neokoukla se mi. Ale z čeho mám ještě více radost to je, že mi jej pochválila dcerka a dokonce i manžel, který když viděl ten červený základ, mi řekl, a mi jdemem jako někomu na pohřeb??  :o koukala jsem na něj a říkám, co se ti na tom nezdá, červená je snad vánoční a né pohřební, no prej na něj tak působil, ale včera jsem ho dodělávala a můj miláček řekl, tak teď je nádhernej. Ten se ti fakt poedl. Tak to mi udělalo dobře. On mi to tvoření zase až tak nechválí, a když už tak to se dmu pýchou, Ale i mne se líbí, jsme velmi nadšená. A už se nemohu dočkat až začnee to pravé vánoční ladění a bláznění, to já si vychutnávám. Do té doby snad už bude i hotovo.

















Vypichovaný základ je jen běžné obyčejné plátýnko i tak se mi líbil
A tady už hotový, doplněný o červenou  organzu takovou krásnou až do černa házející odlesky
předala jsem, bílý satén, červený satén, červeno bílou kostičku a červeno bílou s puntíky.
















Je krásný, že? I lucernička je krásná. Letos  budou opravdu překrásné Vánoce, v mých oblíbených barvách červeno -bílou kombinaci miluji.
















Co se mi na tom věnci líbí, tedy na jeho vytváření, že jsem vůbec neřešila pravidelnost čtverečků, stříhala jsem nůžtičkama na nehty( prostě ty krjčovské nemůžu nikde nlézt:)) no a vůbec to nikde není sznát, byli to čtverce, obdlélníky, menší i větší  a věnec je nádherně pravidelný a práce šla pěkně od ruky, krásně to přibívalo, myslím, že tímto se dostal u mne na místo favorita. Už méně by se mi tedy chtělo do toho z vystřihovaných koleček :)































A hvězdička už také konečně hotová, naškrobená a doladěná, teď jen čeká na schválení své nové majitelky a přibudou jí kamarádky. Mě se líbí, tak snad se bud líbit i své majitelce:)
















čevená je pro mne:) ta je háčkovaná z příze Nela , ze které se velmi pěkně háčkovalo. A kraječka bude na vánoční dečku :)

















A na závěř jedna levandulová, konečně jsem našla svou bedýnku, asi také ještě bude čekat na své pravé místo, no prazatím, takto
Zde se svámi loučím a děkuji všem za milé komentáře, které mi tu necháváte, velmi mne to těší,
o chvilku později se ozvu ještě s jedním příspěvek, který bude z dětského pokojíku.
Krásný den vám, a nenechte si zkazit náladu nevlídným počasím ♥♥♥ Martina

čtvrtek 7. listopadu 2013

Malé odtajnění a vánoční tvořeníčko





Milá děvčata,

po delší době které pro mne byla velmi hektická, krásná i nepříjemná vás všechny zdravím z nového bytečku se svým prvním příspěvkem.
Jsme nastěhovaní a tak tu tak spíš pomalu vybaliji, dávám věcičkám své místo a gruntuji, nájemníci, kteří byt obývali před námi si na hygienu evidentně moc nepotrpěli a tak tu většinu dní běhám s hadrem savem jarem a no co vám budu povídat, dovedete si to sami představit. Svou první noc jsem zde pojala velmi netradičním způsobem, místo bujaré oslavy našeho konečně prvního bydlení , jsem zkolabovala, mám naraženou ruku a čeká mne série vyšetření, aby lékaři zjistili co se to se mnou děje, omdlévání je můj problém již od dětství a nikdy ho se mnou nikdo neřešil Až nový pan doktor u kterého jsem se zaregistrovala se zděsil a řešil to se mnou jako skutečný problém. Ruka trochu bolí a tak mi práce moc od ruky nejde, ale kuchyńka už tak nějak vypadá "slušně. Zatím je tak nějak holá, ale přesto mi to nedá a musím se alespoň takto pochlubit mám skutečnou radost, i přesto, že mi okno nezdobí záclonka, nemám tu nový stůl ani nové židle, ale mám stůl a židle. A chtěla bych za něj ještě jednou poděkovat mé kamarádce Leničce. Jelikož teď bychom si nový pořídit nemohli. židličky se v brzké době dočkají nového potažení, ale ještě na to není čas a zatím ani není vymyšleno jak potáhnout, tedy respektive čím, jakou barvou, to příjde až časem.
 Tak a povídání myslím už bylo dost a teď fotečky.
















Ještě není hotový, ale už teď se mi líbí a za inspiraci, bych velmi ráda poděkovala Andrejce S.
Děkuji Andrejko :) Jsi šikulka a má velká inspirace.



Tak a to je pro dnešek ode mne vše  Jdu ještě chvilinku háčkovat
Brzy se zase ozvu
                           ♥♥♥ Martina